Tajfun 2 – Kolínsko a Pardubicko
7. 11. 2004 neděle
9.50 Všichni studenti a 50 % učitelů dorazilo včas na sraz na Masarykově nádraží.
10.08 Odjíždí naplánovaný vlak, ale bohužel z Hlavního nádraží, takže my čekáme na Masaryčce na odjezd dalšího vlaku v 10.30.
11.01 Jedeme vlakem a sedíme v kupé.
12.30 Našli jsme Vlašský dvůr v Kutné Hoře. Hurá!
13.25 Prekéř nám rozdává mince, které před námi vyrazil.
14.15 Muzeum alchymie v Kutné Hoře nás zklamalo, byly to jen 4 místnosti v podzemí.
15.00 Prohlížíme si v Kutné Hoře krámky s minerály.
17.15 Došli jsme na nádraží v Kutné Hoře, vlak nám jede až v 17.52. Každý se do odjezdu vlaku baví jinak. Většina studentu se vzájemně fotí. Dívky z 2.D se baví anglicky s Mexičany.
18.13 Na nádraží v Čáslavi na nás čeká autobus, který nás odváží do Šebestěnic u Zbýšova.
18.40 Ubytováváme se v penzionu Milota, vypadá to tu pěkně.
19.00 Večeře pro ty, kteří si ji objednali.
19.15 Večerní sezení, sděleny základní informace, večerka naplánována na dvaadvacátou hodinu.
21.31 Všichni jsou na chatě, vrátili se i studenti z vycházky do Zbýšova.
22.00 Večerka.
8. 11. 2004 pondělí
6.00 Budíček – kruté vstávat tak brzy, ale v továrnách kam dnes pojedeme už začíná ranní směna.
6.15 Snídaně – káva, čaj, džem, máslo, salám a opravdu malé kousky chleba.
6.58 Odjiždíme busem směr Zenit Čáslav – výrobce čistících prostředků Real, Hit, Lena, Solvina…
7.47 Exkurze do Zenitu, všichni fotí a filmují, vypadáme jak špioni ze západu.
7.57 Slečna z oddělení legislativy, která nás provází mluví potichu, slyší ji jen ti nejbližší. Dotazy mají jen profesoři a student Drozda.
8.10 Bez problemů, i se vzorky kelímků, polyethylenových lahví a etiket procházíme skrz vrátnici ven ze Zenitu. Naštěstí nás nekontrolovali.
9.00 Sedíme v námi objednané Karose, pozorujeme Polabí, jedeme do Semtína u Pardubic.
9.45 Přísná bezpečnostní opatření před vstupem do Synthesie, vjíždíme autobusem dovnitř, ujimá se nás zkušená chemička z provozu.
10.45 Nemají tady přilby pro všechny, takže se rozdělujeme na dvě party.
11.00 Po odborné náročné přednášce starší studenti čekají v místní zasedačce, kde se toho od roku 1989 moc nezměnilo. Ve skříni tu mají zaprášené komunistické plakáty s hesly a fotografie funkcionářů. Mladší studenti prochází provozem Azobarviv.
11.32 Reaktory, sušárny, filtrace, vše je tady od azobarviv oranžové a červené – podlahy, laboratorní deníky, zábradlí i podrážky našich bot.
12.05 Řidič našeho autobusu zastavuje u Globusu, je tu restaurace, záchody…
12.52 Odjíždíme z Pardubic, stále máme 25 studentů, nikdo se neztratil.
13.45 Vcházíme do muzea továrny Philip Morris, nejprve míříme do muzea na film, pak jdeme do výroby.
14.10 Řešíme problém s našimi průvodkyněmi, vyčítají nám, že většina našich studentů není plnoletá. Netušili jsme, že toto bude problémem, nakonec je přemluvíme, že nás provedou.
15.05 Tolik cigaret najednou asi nikdo z nás neviděl, jak rychle na místních strojích vznikají. Zaujalo nás, zda si zaměstnanci mohou vzít při pauzách místní cigarety zdarma.
15.25 Odcházíme z továrny a nasedáme do autobusu.
15.48 Přijíždíme zpět do Šebestějovic.
18.01 Studentky 2.D si v restaurantu ve Zbýšově sedají ke stolu místních štamgastů, těm to nevadí a naopak jim ochotně uvolňují místa u svého stolu.
18.20 V restauraci ve Zbýšově je na občerstvení 17 studentů a 2 učitelé.
20.30 Všichni jsou už z večeře zpět na ubytovně.
20.48 Platíme za ubytování, paní vedoucí pochválila naše studenty, že jsou vychovaní a slušní! Domlouváme snídani na sedmou.
21.30 Profesor Šíma obchází pokoje studentu i studentek, kontroluje počty. Někteří hrají společenské hry.
22.46 V chatě je podezřelý klid. Že by všechny unavil brzký ranní budíček?
Úterý 9. 11. 2004
6.50 Zazvonil budík a při pohledu z okna jsme dostali šok – venku je sníh!
7.02 Snídáme a pozorujeme chumelenici venku. Dostane se sem pro nás objednaný autobus? Čtyři studentky si objednaly sladkou snídani. Závidím jim.
7.40 Balíme a pomalu se loučíme s naším penzionem.
8.18 Vystupujeme z autobusu po pár minutách už v Čáslavi, tady po sněhu není ani památky.
8.26 Jsme již v nádražní čekárně v Čáslavi, zapáchá to tu nějakým citronovým čistícím prostředkem, možná ze Zenitu? Čekáme na vlak, pravidelný odjezd je v 8.55.
8.55 Náš vlak by měl odjíždět. Ale hlášení nádražního rozhlasu: »Rychlík do Kolína bude asi o 20 minut opožděn na příjezdu«.
9.16 Přijíždí vlak. Nasedáme do něj.
9.30 Stále jsme z Čáslavi neodjeli, přicházi průvodčí a říká, že se porouchala lokomotiva. Voláme do lihovaru a omlouváme se, že se zpozdíme.
9.45 Konečně vlak vyjíždí směr Kolín.
10.00 V Kolíně hustě a ošklivě prší. Bagáž necháváme v úschovně na nádraží a míříme do lihovaru.
10.15 Mokří přicházíme do Biofermu Kolín, výrobce konzumního lihu. Hurá, je tu teplo a uvnitř neprší.
10.30 Obdivujeme frakční kolony v Biofermu Kolín.
10.42 Líh, který tu vyrábějí, nám ochutnat nedali.
11.35 Jdeme pěšky přes Kolín, hodně prší, některým jedincům je zima.
12.05 Občerstvujeme se u benzínové pumpy a aspoň trochu se zahříváme.
12.25 Zahajujeme exkurzi v Lučebních závodech Kolín.
12.35 Ukazuji nám různé silikonové výrobky.
13.50 Rozdávají nám silikonové pasty a tmely. Dva kusy na osobu.
14.05 Procházíme Kolínem, ani se tu nezastavujeme a míříme na nádraží.
15.14 Nasedáme do rychlíku směr Praha.
15.30 Máme menší problém s lístky, snaha ušetřit se nám nevyplatila.
16.07 Přijíždíme do Prahy, Chemický tajfun 2004 je minulostí:-(.
