Kronika Chemického tajfunu 5, který nás zavedl na Mělnicko a Pojizeří
Prohlédněte si fotky z tajfunu
Neděle 24. 10. 2010
7.35 Na Hlavním nádraží v Praze je poměrně hodně cestujících, mezi nimi 25 časně vstávajících studentů Gymnázia Botičská a dva učitelé, kteří Tajfun připravili.
8.15 Vlakem míříme do Dobrovic u Mělníka, kde máme naplánovanou první exkurzi.
9.30 Do cukrovaru jdeme po silnici od nádraží, míjejí nás náklaďáky přeplněné řepou. V příkopě se válí plno bulev, ti nejodvážnější je ochutnávají, zda jsou sladké.
10.10 Přicházíme k cukrovaru Dobrovice, největšímu cukrovaru v naší republice.
10.30 Vidíme velikou pračku bulev, kde se bulvy cukrové řepy očišťují.
10.34 Sledujeme přijíždějící náklaďák, z něhož sonda vyndá několik bulev, na nichž se měří, kolik obsahují hlíny. Podle poměru řepa/hlína cukrovar platí zemědělcům.
10.40 Ochutnáváme řepnou kašičku, je bílá a sladká.
10.50 Sledujeme čištění vody z výroby řepy, u anaerobních vyhnívacích nádrží to odporně zapáchá po sulfanu. Denně tu prý unikne tolik methanu, který by stačil na vytápění třem rodinným domkům na 1 rok.
11.01 Přicházíme k lihovaru, který je nejmodernější částí cukrovaru. Lihovar využije asi 1/3 řepy, zbytek se využije na výrobu cukru.
11.10 Pan průvodce nám ukazuje vzniklý líh, používá se po odvodnění buď jako pohon aut (tzv. agroethanol 15 % benzínu a 85 % lihu), nebo ho vozí do Chrudimi, kde se zpracovává na konzumní líh.
11.30 Míjíme vápenku a sklad vápence.
11.40 Pozorujeme kalolisy a saturační kal, tzv. šámu.
11.58 Konečně vidíme krystalický cukr ve varně, kde při 80 stupních v podtlaku (aby nekaramelizoval) krystalizuje. Dělá se to očkováním, kdy se přidá 20 gramů rozemletého cukru moučka a krystalizací nám vznikne 60 tun cukru.
12.10 V hale, kde se cukr vaří a krystalizuje, je 48 stupňů Celsia, což je o 6 stupňů více než teplota cvičení bikram jógy. Všem je pěkné vedro, ale nikdo naštěstí neomdlívá.
12.25 Končí exkurze po cukrovaru, máme 20 minut na svačinku, pak začíná prohlídka cukrovarnických muzeí.
12.55 V muzeu výroby cukru mají kostku z polystyrenu pokrytou cukrem o hraně 1 metru, která byla vytvořena při předsednictví Česka v EU. Je to trochu paradoxní, protože jsme se, dle vyjádření pana průvodce, stali, díky EU a jejím kvótám na výrobu, z cukrové velmoci zemí závislou na dovozu cukru.
13.45 Paní průvodkyně nám říká, že Dobrovickou řepu (je větší) znají po celém světě. Až pojedeme v létě na dovolenou, máme se na to zeptat.
16.00 Nasedáme na již dnes čtvrtý vlak, který nás odveze z Mladé Boleslavi do Turnova.
17.05 Přicházíme na ubytovnu v Malé Skále, ubytování vypadá jednoduché, ale je zde čisto a máme k dispozici i kuchyňku.
17.46 Probíhá večerní dýchánek, kde řešíme plán na zítra a ještě jednou rekapitulujeme, co jsme dnes viděli.
22.00 Všichni jsou na ubytovně a chystají se na spánek.
Pondělí 25. 10. 2010
7.20 Všichni museli brzy vstávat, některým to i vadilo, protože v půl osmé již jedeme vlakem do Železného Brodu.
8.20 Zahajujeme exkurzi v Detesk Železný Brod, dnes největší sklárně na železnobrodsku, sklárně, kterou zřídil a vybudovat pan Kalousek.
8.35 Vidíme tyče z boritokřemičitého skla, které se sem dováží, sklo tu nevyrábějí, pouze zpracovávají.
8.50 Obdivujeme umění místních sklářů, jak vyrábějí skleněného býka, chladič, nebo třeba nádoby na alkohol, v nichž je vtavena lodička.
9.30 Paní malířka má neuvěřitelně pevnou ruku při malování zlatých proužků.
9.38 Nahlížíme do stroje na pískování skla, který slouží k obrušování skla korundovým práškem.
9.57 Odcházíme ze sklárny, dnešní první exkurze se nám moc líbila, bylo toho moc vidět.
10.10 Dáváme si na 45 minut rozchod, který většina využila k návštěvě firemní prodejny Detesku v centru Železného Brodu.
10.55 Na železnobrodské nádraží trefili všichni studenti, vlak však bude mít 15 minut zpoždění. Paní v pokladně telefonicky ověřuje, zda na nás počká přípoj v Turnově.
11.15 Přijíždí opožděný vlak a naštěstí na nás počkal i přípoj do Příšovice.
11.50 Přicházíme k mlékárně. I když máme exkurzi domluvenou, tak máme obavy, zda nás kvůli hygienickým předpisům pustí dovnitř.
12.02 Hned na počátku exkurze v Mlékárně Příšovice si všichni povinně nandavají na hlavy ochranné čepice a na nohy návleky.
12.15 Na sýrárně je pěkný hluk.
12.25 Pan inženýr, který tomu tady šéfuje a dnes nás provází, nás upozorňuje, že v mlékárně je hygiena velmi důležitá.
12.35 Tolik sýrů, jako tady ve zracím sklepě, určitě nikdo z nás ještě neviděl.
12.50 Solící lázně na sýry připomínají bazénky.
13.10 Byli jsme upozorněni, že pokud nechceme načichnout, tak nemáme vstupovat do další místnosti. Všichni ale do udírny sýrů vstupují a voní to tady tak, jak zapáchají trampové od ohně.
13.30 Dozvídáme se, že díry v Ementálu způsobuje oxid uhličitý.
13.45 Končí exkurze v mlékárně a my směřujeme do podnikové prodejny Příšovické mlékárny.
13.50 Nakupujeme mléčné produkty místní mlékárny. Ochucené mléko YOLLY si asi kupuje nejvíce účastníků Chemického tajfunu.
14.30 Přicházíme k pivovaru, kde máme exkurzi domluvenou až na 16.00, voláme a domlouváme se na přesun na 15.15, studenti si v pivovarské hospodě dávají pro zahřátí teplý čaj.
15.20 Po skupinovém focení zahajujeme exkurzi v Pivovaru Svijany, v jednom z nejstarších pivovarů u nás.
15.25 Sympatická průvodkyně nás překvapuje informací, že tento malý pivovar je šestý v naší republice, co se týče množství vyrobeného piva.
15.30 Vidíme obří kádě na vystírku, rmutování a cezení.
15.42 Přicházíme na spilku k otevřeným kádím na kvašení piva, všude to kvasí, pěna přepadává ven z kádí. Zkoušíme pěnu ochutnat, ale není dobrá, hořká a kvasnicová.
16.05 Paní průvodkyně odebírá v ležáckém sklepě pivo na ochutnávku. Degustují všichni rádi.
??? Odcházíme z pivovaru ve Svijanech na nádraží v Příšovicích.
??? Ve vlaku si všichni studenti oblékají bílé čepice z mlékárny. Alespoň průvodčí nemá problém poznat, kdo patří do naší skupiny.
20.00 Přicházíme na ubytovnu v Malé Skále, všichni studenti jsou unaveni tak, že nikdo už nechce se jít projít, všichni jdou vařit a pak spát.
Úterý 26.10. 2010
8.05 Odcházíme od ubytovny v Malé Skále na vlak do Všetat, je zima, ale jasno.
10.02 Přípoj do Mělníka z Všetat je o patnáct minut opožděn.
11.00 Vystupujeme na vrátnici EMĚ 1, kde nám říkají, že musíme na vrátnici EMĚ 2. Superrychlé nalodění do busu a míříme na 1km vzdálenou vrátnici.
11.05 Nejdříve jsme v Tepelné elektrárně Mělník poučeni o bezpečnosti, což stvrzujeme podpisem.
11.05 Jsme ve velikánské hale, která je již odstavena, vypadá to tady jak v ocelovém městě.
11.10 Velín s designem 60. let se nám moc líbí.
11.30 V obří hale vidíme generátor, turbína, kotel, kondenzátor.
11.46 Přicházíme do další haly s blokem o výkonu 300 až 500 MW. Energie z obrovského generátoru by mohla pohánět třeba půl miliónu praček.
12.02 V moderním velíně nám vysvětlují, jak se dá regulovat výroba energie v elektrárnách.
12.10 Pan průvodce nám říká, že do Labe mohou vypouštět vodu maximálně tak teplou, aby Labe v Račicích mělo 25 stupňů Celsia.
12.30 Nový blok elektrárny v Mělníce má největší výkon ze všech elektráren v ČR, za hodinu prý spálí cca 10 vagónů uhlí, každou vteřinu to dělá 100 kg.
13.10 Končí exkurze v elektrárně, voláme do penicilinky v Roztokách, kde jsme měli v 13.00 být, jestli máme ještě vůbec jezdit. Slibujeme, že tam do hodiny budeme.
14.10 Nemůžeme najít cestu k fabrice, končíme na vlakovém nádraží.
14.30 Konečně jsme před Penicilinkou v Roztokách, voláme panu inženýrovi, který nás má provázet, a očekáváme, že nám vynadá. Naopak, ani mu náš pozdní příchod nevadil.
14.36 Vstupujeme do Vuab Pharma Roztoky (dříve penicilinka), továrny, kde dříve vyráběli pervitin a efedrin, dnes vyrábí nystatin.
15.05 Procházíme mezi fermentory, kde se množí bakterie, z některých trubek syčí pára, snad se nikdo neopaří.
15.23 Procházíme kolem odstředivky, kde se separují buňky s vyprodukovaným nystatinem.
15.45 Pan průvodce nám vysvětluje, proč nemohou plyny, unikající z fabriky, zapáchat. Když však přičichneme k vzduchu poblíž komínů, tak zapáchá, cítíme merkaptany.
15.59 Nystatin se čistí překrystalizováním z roztoku v methanolu a trošky kyseliny mravenčí. Všude kolem trubky a kotle.
16.14 Poslední student opouští areál poslední továrny a vrátný na jeho hlavu spustil závoru.
16.15 Končí poslední exkurze a tím i pátý Tajfun. Bylo na něm dobře.
