DICES – Belgie 2022

V termínu 28.3.-1.4.2022 navštívila výprava Gymnázia Botičská v rámci programu Erasmus+ belgickou školu Sint Donatus ve městě Merchtem. Naši studenti měli možnost poznat tamější styl života na vlastní kůži díky tomu, že byli ubytováni přímo v rodinách zahraničních studentů. Čeští studenti pracovali společně se Španěly, Belgičany a Francouzi na mnoha projektech a aktivitách. Jak se jim práce dařila a líbila se můžete dočíst v následujících studentských reportážích.

Pondělí

První den se skládal především z odletu. Na letišti jsme se sešli postupně ve 12:30, většina z nás s příručním zavazadlem. Bez větších problémů jsme prošli kontrolou a chvíli čekali na náš let do Frankfurtu, ve 13:40. I přes komplikace se změnami míst v letadle během nedělního online check-inu jsme v pořádku spokojeně doletěli do Frankfurtu, kde jsme čekali asi hodinu a v 15:50 následoval druhý let, let do Bruselu. Ten proběhl taktéž bez problémů a po příletu do Bruselu nás čekala ještě 50minutová cesta autobusem do Merchtemu.

Na autobusové zastávce na nás čekaly známé i neznáme tváře, které nás přivítaly velmi přívětivě. Já a Katho, u které jsem bydlela, jsme to měly domů jen 2 minuty chůze. K večeři s jejími rodiči jsme měly populární francouzské hranolky z krámku na rohu a pak měla Katho baletní lekci v nedaleké vesničce, na kterou jsem se jela podívat i se spolužačkou, protože její Belgičanka Silke taktéž tancuje. Bylo to příjemné zpestření večera. Večer jsme únavou padly a těšily se, co přinesou další dny.

Autor: Adéla Uhrová 3.A

Úterý

Prvním ránem v Belgii začal náš asi nejnáročnější den z celého Erasmu.

Když jsme se všichni dopravili do areálu školy, sešli jsme se v jídelně, kde začala první část celodenního programu: speeddating. Ve dvojitém kruhu ze židlí jsme se představovali studentům ze Španělska, Belgie, Francie a České republiky. S každým novým studentem nám byla řečena i nová otázka, od které se odvíjelo našich pár minut konverzace. Celá aktivita trvala přibližně hodinu, ale přesto jsem nestihla bohužel promluvit ani s polovinou studentů. I přesto to byla asi nejlepší školní aktivita dne, jelikož právě kvůli poznání lidí z jiných zemí jsem se celého programu Erasmus zúčastnila.

Další aktivitou bylo naučit se pár slov a frází v holandštině. I když jazyk vzdáleně připomíná angličtinu smíchanou s němčinou, bylo to mnohem těžší, než jsem očekávala. Jakmile nám Belgičani řekli správnou výslovnost a my se ji snažili udržet v hlavě, rozdělili jsme se do skupinek a vydali se holandsky objednat ingredience na náš oběd. Má skupinka brala rajčata a sýr, který jsem spolu s jednou francouzskou studentkou úspěšně nakoupila. Když přišla doba oběda, všichni jsme dostali bagety se studenty nakoupenými ingrediencemi.

Když jsme si všichni odpočinuli a najedli se, rozdělili jsme se do dvou skupin. Má skupina šla do jedné ze tříd koukat na film, zatímco druhá se věnovala aktivitě na dvoře.

Film se zabýval problematikou sociálních sítí. Mluvil převážně o faktu, že právě my, uživatelé, jsme produktem, které sítě „prodávají“ za účelem výdělku z reklam. Film byl zajímavý, ovšem hodně vět se stále opakovalo a dal by se zkrátit na poloviční čas.

Po ukončení filmu se skupiny vyměnily. Tím jsem se já a má polovina studentů ocitli na dvoře spolu s chůdami na chození. Chození na chůdách, stiltwalking, je jednou z belgických tradicí a my si ji mohli vyzkoušet. Za pomoci se na nich dokázal udržet každý a někteří dokonce přešli i na vyšší chůdy.

Nastaly téměř dvě hodiny volného času, kdy se většina studentů stavila doma na menší svačinku či odpočinek. Několik z nás si došlo na zmrzlinu a poté jsem já spolu s Adélou, spolužačkou, a našimi Belgičankami vyrazila na menší prohlídku města, kde jsme zůstávaly: Merchtem. Nakonec jsme si zahrály karty doma a už byl opět čas na sraz.

Nyní přišla menší uvítací oslava od starosty města, který měl proslov. Po řádném občerstvení jsme se znovu vrátili do areálu školy, kde jsme měli závěrečnou večeři a dezerty od každého z belgických studentů. Večeře se skládala z rajčatové omáčky s masovými kuličkami a hranolků. Byla dokonce i vegetariánská alternativa s batáty. Hlavní jídlo nakonec nahradily dezerty, které byly naprosto úžasné a snad nikdo neodmítl.

S příchodem tmy se studenti začali vracet domů, ale většina zůstala ještě na rozšiřující prohlídku školy a areálu. Ovšem poté už se rozešli opravdu všichni, a tak skončil náš první den v Belgii.

Autor: Nela Homonická 3.A

Středa

Tento den jsme začaly dvěma workshopy. První skupinka se vydala do sousední školy, kde proběhl workshop s čokoládou. Našim úkolem bylo připravit několik druhů bonbonů. Naučili nás, jak mají vypadat opravdové belgické čokoládové bonbony a jak správně s takovou čokoládou vůbec pracovat. Zjistili jsme, že je to vlastně pořádná dřina a že to není vůbec tak jednoduché, jak se mohlo zdát na první pohled, ale i přesto jsme to dokázali. Následně jsme si naše výrobky rozdělili mezi sebou a balíček belgické čokolády odvezli s sebou domů.

Druhá skupinka zůstala ve škole, kde proběhlo několik menších workshopů. Diskutovali jsme o shlédnutém filmu a také zjišťovali nové informace o hlavním městě Belgie, Bruselu, do kterého jsme následující den měli naplánovanou diskusi. Ověřili jsme si znalost místních památek a zahráli si kvíz. Po ukončení daného workshopu se skupinky vyměnily.

Následně jsme měli polední pauzu na oběd. Zašli jsme si na místní trh pro vafli nebo pro typický sendvič neboli smos.

Po obědě nás čekal výlet vlakem do dvou belgických měst. Část studentů se vydala do města Gent a druhá část do města Leuven. V Gentu studenti navštívili například místní pouť nebo některé zdejší památky. Studenti v Leuvenu se podívali například do největší evropské knihovny nebo do staré části města Groot Begijnhof s charakteristickými domečky. Následně jsme si prošli celé město, zašli si na dobrou večeři a samozřejmě opět na vafli. S plným břichem jsme se ve večerních hodinách vráti zpět domů do Merchtemu. Tento den jsme si opravdu užili!

Autor: Khrystyna Koval 3.A

Čtvrtek

Ve čtvrtek ráno jsme byli mírně zklamaní časnějším vstáváním, kvůli dřívějšímu srazu. Ten byl dnes výjimečně na vlakové zastávce Merchtem. Jeli jsme totiž do hlavního města. Na vlakové zastávce jsme měli plno času lépe se seznámit s ostatními. Řeč byla mimo jiné i o počasí, které nám příliš nepřálo. Ani dnes se nenaplnily naše naděje na oteplení, a naopak jsme během čekání litovali toho, že jsme si nepřibalili teplejší oblečení. Ve vlaku se konverzace přesunuly od chladného počasí vstříc rozporuplným názorům na ledový čaj s bublinkami nebo zvláštním kloboukům belgických průvodčích.

Po výstupu z podzemní stanice vlaku v Bruselu jsme byli přivítáni budovou evropského parlamentu, kde jsme se po dlouhé době setkali i se španělskými studenty. Po velkém skupinovém foto následovaném fotkami menších skupinek se Češi s jejich belgickými hostiteli a částí Španělů vydala to tzv. Parlamentaria, zatímco Francouzi se jejich belgickými hostiteli a zbytkem Španělů šli na procházku po Bruselu spojenou s online kvízem.

Parlamentarium byl prostor zodpovědně střežený, jak jsme se přesvědčili u bezpečnostních rámů u vchodu. Čekání však hlavně díky rozdělení Erasmu na dvě skupinky nebylo tak dlouhé jako to při erasmácké návštěvě pražského hradu. Na začátku prohlídky nám rozdali digitální průvodce se sluchátky. Prohlídka byla poměrně interaktivní a skládala se že tři části.

V té první se zájemce mohl dozvědět více o budovách EU v Bruselu, Štrasburku a Lucemburku u podsvícených modelů těchto budov.

Následovala dlouhá chodba, ve které byly chronologicky uspořádané fotky důležitých události od založení EU po současnost. U fotek si člověk mohl přečíst na svém průvodci krátký kontext fotografie.

Třetí nejinteraktivnější část se věnovala současnosti EU. Zde jste mohli například zhlédnout krátké spoty o pomoci, které se od EU dostalo různým regionům nebo se dozvědět více o hlasování v evropském parlamentu.

Následovala krátká obědová přestávka, během které někteří z nás poznali chutnou Poke Bowl. Při objednávání jsme byli překvapení tím, že v Bruselu se mluví hlavně francouzsky, zatímco v okolí Bruselu je upřednostňovaná nizozemština.

Po obědu nás čekala výměna programu s druhou skupinkou. Po krátkém přesunu do komplexu výškových budov pod Jubelparkem jsme byli rozděleni do skupinek po asi 6 lidech a dostali rozchod. Měli jsme za úkol dokončit Actionbound kvíz, který pás provedl po okraji parku na jeho druhou stranu, kdy jsme cestou četli zajímavosti a odpovídali na otázky související se stromy v městském prostředí. Většina skupinek stihla udělat kvíz svižně a zbývající čas využila k ohřátí v blízké kavárně, restauraci nebo burgrárně. Cestou zpět na místo srazu jsme při průchodu parkem byli překvapeni čtyřproudou silnící, která vede středem parku.

Následovala cesta zpět na vlakovou zastávku v Merchtem, kam jsme dorazili okolo 17.00. Tam byl rozchodem ukončen poslední program organizovaný belgickou školou. Naši hostitelé si však pro nás připravili ještě rozlučkovou party. Ta začínala v 21.00 v místním klubu, kde se však samozřejmě pamatovalo na školní pravidla a k výběru bylo pouze nealkoholické pivo. Večer byl plný tancování a podepisování bílých triček na památku. Tancování bylo ukončeno zavíračkou v 23.30, po které se část vydala domů, část do kavárny hrát deskové hry a část na procházku večerním Merchtem. Podle dosavadních informací se všichni dostali bez problémů domů.

Autor: Samuel Bronček 4.B

Pátek

Páteční loučení s Belgičany probíhalo tak, že se ráno mírně před devátou všichni čeští studenti sešli před Merchtemskou školou, kam chodí do školy Belgičané. A to proto, že belgičtí studenti již museli znovu zahájit svou školní docházku, aby jim neuniklo příliš z výuky. Zde se vyčkávalo, než se všichni dostaví, a to naneštěstí za nepříznivého počasí, zapříčiněného nízkou teplotou a sněhem.

Když se, vzhledem k nepříznivým podmínkám, se značným a nepříjemným zpožděním dostavili oba profesoři, kteří české studenty doprovázeli, vyrazilo se na vlakovou stanici, nepříliš vzdálenou od místa setkání. Cesta tam byla poměrně nepříjemná především kvůli již zmíněnému chladnému a deštivému počasí. Na vlakové stanici všichni již nedočkavě vyčkávali na vlak, kde by se mohli konečně schovat před mrazem a sněhem. A snad si i trochu odpočinout, či se pokochat výhledem na krásnou zasněženou krajinu z okýnka vyhřátého vagonu ve vlaku. Vlakem naštěstí všichni v pořádku dojeli až do Bruselu, kde jsme měli strávit zbytek dne až do odletu z bruselského letiště. Na bruselském nádraží si všichni čeští studenti odložili svá zavazadla do skříněk, které se dálkově zamykaly přes takový automat. A to by nebyla česká výprava, aby se nepodařilo přehlédnout instrukci o tom, že je nutno nejprve zaplatit a až poté, že je možné skříňku s věcmi zamknout. Čeští studenti tedy nepochybně naskládali své kufry do skříněk a zavřeli je, a poté se dozvěděli, že si skříňku nejprve měli zarezervovat v automatu, tak se musel provést telefonát na infolinku společnosti spravující dané automaty, aby skříňku otevřeli. Po tomto omylu nadešel čas k rozchodu.

Někteří členové skupiny vyrazili v Bruselu na nákupy oblečení či dárků pro své rodiny, v podobě pravé belgické čokolády a pralinek nebo suvenýrů z různých stánků na kouzelných a bohužel přelidněných ulicích Bruselu. Jiní uvědomělejší studenti šli obdivovat krásné bruselské uličky a památky, které se v nich nacházejí spolu s mnohými restauracemi, pekárnami, hospodami, čokoládovnami, kavárnami a cukrárnami kam vyrazili ostatní. Nahlédneme-li na věc z pohledu těchto labužníků, tak výlet do Bruselu byl přímo přenádherný, a to především díky úžasným kulinářským schopnostem místních kuchařů a pekařů, kteří vykouzlili úchvatná jídla, obzvláště vezmeme-li v úvahu mokré a studené počasí, před kterým tyto restaurace poskytly úkryt v teple a suchu. Jiný pohled na tento den se nabízí od těch studentů, kteří se rozhodli vyrazit na nákupy do četných obchodů v ulicích Bruselu, dalo by se říct, že největší úspěch měl Primark, kde si studenti mohli levně koupit další vrstvy, do kterých by se zabalili, aby jim nebyla zima.

Po tom, co si všichni nakoupili, co chtěli a potřebovali a užili si výborných jídel co Bruselské restaurace nabízejí, se všichni vydali zpět na bruselské vlakové nádraží, kde jsme se ráno rozešli a naštěstí bez problémů získali opět všechna svá zavazadla. Pak nastal čas vydat se na letiště, k čemuž stačilo pouze projít nádražím. Vše probíhalo hladce, všichni studenti provedli check-in někteří na letišti jiní prostřednictvím stránek českých aerolinií. Poté nastal čas k tomu, aby všichni prošli přes odbavovací přepážky. Vše probíhalo hladce a bez větších problémů všichni prošli přes přepážky až na jednu studentku, která kvůli okolnostem byla odvedena na policejní stanici, protože belgické letiště pokládalo jednu věc v jejím kufru za ilegální a nebezpečnou. Naštěstí jeden z přítomných profesorů dotyčnou studentku zachránil od toho, aby musela platit pokutu dosahující nepředstavitelné hodnoty 350 euro. A naštěstí se oba navrátili včas k odletu a poté již vše šlo hladce. V pořádku se všichni nalodili do letadla a usedli na svá místa, odlétalo se za kouzelného západu slunce a mírného sněžení, přílet zpět do Prahy proběhl již ve tmě zde již za mírného deště.

Autor: Nicol Jeníková 1.A