Dotkli jsme se vesmíru

Díky projektu Dotkni se vesmíru měl tým našich studentek a studentů možnost vypustit do stratosféry balon se sondou a vybranými měřícími přístroji. Sonda i s naměřenými daty pak dopadla na zem, kde po ní naši studenti pátrali.

Po několikaměsíčních přípravách, kdy studenti tvořili pracovní listy, zkoušeli si sondu předběžně sestavit, přijímat z ní signál a mnoho dalšího, nadešel den D ve středu 8. 9. Brzy ráno jsme se sešli v areálu Českého hydrometeorologického ústavu v Praze na Libuši, odkud jsme balón vypouštěli. Protože balón měl vystoupat do výšky až 35 km nad zemí, bylo pro nás vyhrazené okno v letovém provozu, do kterého jsme se museli trefit. Přesvědčili jsme se, jak je důležité mít vše perfektně nachystané a vyzkoušené raději vícekrát než méně, protože Murphyho zákon je neúprosný a může-li se něco pokazit, pokazí se to :). Prvotní technické potíže se nakonec našim studentům podařilo vyřešit a balón tak mohl vzletět. Hurá!

Následoval rychlý přesun do minibusu a už jsme se vezli na předpokládané místo dopadu. Tím mělo být podle meteorologických dat okolí Nového Jáchymova. Abychom mohli balón průběžně sledovat, měli s sebou studenti také přijímač s anténou. Naplněni optimismem jsme chytali signál ze sondy a nerozhodily nás ani kolony aut při výjezdu z Prahy. Jenže, aby toho nebylo málo, zatímco jsme projížděli Berounem, čekalo nás další nepříjemné překvapení. Signál se ztratil! Nezbývalo nám tedy, než v okolí Nového Jáchymova vyšplhat na co nejvyšší kopce a pokusit se příslušnou frekvenci ještě zachytit. Abychom naše šance ještě zvýšili, vylezli jsme na rozhlednu Máminka (výška 33 m, na vrcholu Krušné hory, 609 m n. m.). V pátrání nám to sice nepomohlo, ale ten výhled stál jednoznačně za to! Pokud tedy nemáte strach z výšek.

Ani s pomocí organizátorů projektu, kteří nám po telefonu radili a pomocí matematických modelů odhadovali místa, kam sonda mohla dopadnout, se nám ji nakonec nepodařilo nalézt. Projeli jsme minibusem ještě pár míst na Křivoklátsku, v kopcovité krajině byly však naše šance už poměrně malé. Abychom signál ze sondy mohli detekovat, nesměla by mezi námi a sondou být žádná velká překážka.

I když bychom možná rádi, nikdy nemůžeme předem vědět, jakou situaci nám život přinese, v tomto smyslu v něm žádné jistoty nemáme, a ve výzkumu také ne. Ale vlastně i proto je to takové dobrodružství :).

A tak jsme se museli smířit s tím, že sondu necháváme viset na nějakém stromě v Křivoklátských lesích či ležet vedle koryta Berounky. Záchvěv naděje jsme ucítili ještě při zpáteční cestě projíždějíce Nižborem, kde jsme zaznamenali signál o správné frekvenci. Ukázalo se však, že ten pochází od sondy, kterou v ten den vypouštěla jiná škola. Vrátili jsme se tedy do Prahy a říkali si, co se sondou asi bude dál…

Projekt ale ještě zdaleka nekončí, studenti budou pracovat na dalších úkolech a v prosinci budou své výsledky prezentovat na konferenci. Pokud u toho chcete být s námi, sledujte tým našich studentů na Facebooku: https://www.facebook.com/MARVin.GyboX.

Děkujeme organizátorům projektu Dotkni se vesmíru (https://dotknisevesmiru.cz/) za možnost být součástí takto jedinečného projektu!

Více obrázků najdete ve Fotogalerii.

PS: Se sondou ještě není vše ztraceno a možná nás čeká milé překvapení (ale psst). Chcete vědět více? Sledujte aktuality na Facebooku nebo na stránkách školy 🙂