Základy společenských věd – ZSV
„Je dnes módou přijímat svobodu se zatrpklým smíchem, dívat se na ní jako na veteš, jež se ctí zastarala. Nejsem moderní, myslím, že bez svobody není na světě nic; svoboda dává hodnotu životu; byť bych zůstal posledním, kdo jí brání, nepřestal bych hlásat její práva.“
François René de Chateaubriand
Výše uvedený citát, i když pochází z 19. století, v mnohém vypovídá o dnešní době. Orientovat se v současném světě je velmi složité, a proto je naším hlavním cílem prostřednictvím předmětu základy společenských věd, zprostředkovat studentům potřebné informace. Kromě znalostí se během výuky studenti učí porozumět svému okolí a osvojovat si schopnosti a dovednosti, které využijí v nejrůznějších oblastech svého života. Studentům by tak měly pomoci při řešení složitých životních situací a při prohlubování vědomí odpovědnosti za své činy. Dále se studenti učí znát své povinnosti a svá práva a zároveň respektovat práva druhých.
V průběhu čtyřletého studia na našem gymnáziu se studenti seznámí se základy psychologie, sociologie, ekonomie, politologie, práva a filosofie. Velký důraz je kladen na vzájemné propojování těchto vědních oborů a to vše v historických souvislostech. Dalším cílem je prohlubování mezipředmětových vztahů s přírodovědnými předměty a s dalšími humanitními obory, jako je kulturní antropologie, religionistika atd. V neposlední řadě jsou do výuky začleněny mediální a ekologická výchova a výchova ke celosvětovým souvislostem.
Hodinová dotace
| Ročník | 1 | 2 | 3 | 4 |
|---|---|---|---|---|
| ZSV | 2 | 2 | 2 | * |
| Volitelný společenskovědní seminář | — | — | 1 | 3 |
| Volitelný humanitní blok | — | — | — | 5 |
Maturita
Maturita ze ZSV je pouze profilová (školní) podle těchto otázek. Další podrobnosti o maturitě jsou v sekci Maturita.
Členění učiva
První ročník
Studenti 1. ročníku se v rámci předmětu základy společenských věd seznámí s psychologií a sociologií. V prvním uvedeném oboru jsou studentům přiblíženy biologické základy lidské psychiky, hlavní oblasti vývojové a obecné psychologie a faktorům, které ovlivňují prožívání a chování člověka. Na základě nových poznatků dokážou zefektivnit vlastní proces učení a rovněž jsou schopni na příkladech ilustrovat, jak se vyrovnat s náročnými životními situacemi.
V sociologii se pak studenti seznámí se základy organizace lidské společnosti a společenského řádu. Porozumí významu malých skupin, dokážou objasnit příčiny vzniku davového chování. Jsou obeznámeni se základními teoriemi sociální stratifikace a respektují rozdíly různých sociálních skupin. Dokážou uvést příklad sociálně patologických jevů a jejich dopad na společnost.
Druhý ročník
Z výuky politologie je student schopen vymezit pojem stát, seznámí se s jeho organizací a možnosti každého občana zapojit se do politického života. Orientuje se v mezinárodní politice, porozumí významu a struktuře nejdůležitějších mezinárodních organizací. Aktivním způsobem se seznámí s historicko-politickými mezníky vývoje ČR.
Cílem hodin věnovaných právu je zvýšit a posílit právní vědomí studentů zejména v oblastech ústavního, občanského, rodinného, pracovního a trestního práva. Student dokáže popsat znaky právního státu a chápe plně jejich význam pro udržení demokracie. Součástí výuky bývá i exkurze do poslanecké sněmovny, návštěva soudu, či beseda s právníkem.
Ve výuce ekonomie si klademe za cíl seznámit studenty se základy ekonomického chování. Student dokáže vymezit oblasti a stěžejní témata makro a mikroekonomie, porozumí principům tvorby tržní ceny, je schopen vyjmenovat důvody nedokonalé konkurence. Zná základní cíle a nástroje makroekonomie, je obeznámen se základy bankovního systému a funkcí peněz.
Třetí ročník
Ve 3. ročníku je učivo členěno na 2 části – ideologie a filosofie. Cílem je seznámit studenty se znaky a funkcemi vybraných ideologií tak, aby byli následně dokázali vysvětlit, v čem spočívá jejich nebezpečí, stejně jako uvést příklady politického extremismu. V rámci projektu OSVĚTIM mají studenti možnost hlouběji proniknout do této problematiky.
V části filozofie budou studenti nejen seznámeni se základními filosofickými směry a dějinami filosofie, ale především budou vedeni k filosofickému myšlení prostřednictvím četby významných autorů. Na základě interpretace textu budou schopni diskutovat o filosofických otázkách. Dále se také na základě svých znalostí budou lépe orientovat v jednotlivých myšlenkových proudech postmoderní doby, které mají přesah do jiných oborů.
Čtvrtý ročník
V humanitním bloku se studenti budou moci zaměřit nejen na konkrétní humanitní předměty, jako v předchozích letech, ale i na problematiku, která je zajímá a kterou využijí pro budoucí studium na vysoké škole.
Formy a metody vyučování
Výuka ZSV probíhá nejrůznějšími metodami a formami. Jejich použití je přizpůsobeno danému oboru, který se zrovna vyučuje. Studenti pracují jak hromadně, ve skupinách, tak i individuálně. Během výuky vzhledem k charakteru předmětu využíváme velkou škálu rozličných metod. V hodinách probíhá nejen frontální výuka, ale studenti se také učí při vzájemných dialozích, diskusích s odborníky či besedách. Často jsou schopnosti a dovednosti posilovány didaktickými hrami, při prezentacích vlastní práce a při práci s textem.
V každém školním roce se organizují projektové dny (např. Finanční gramotnost pro 1. až 3. ročník, Jazykově-mediální kurz pro 4. ročník, kde mj. zapojujeme i celou řadu společenských témat. Studenti společně pracují ve skupině s dostupnou technikou a zdroji).
V neposlední řadě jsou v rámci hodin promítány filmové dokumenty a pouštěny zvukové záznamy.
Školní akce
Příběhy bezpráví
Naše škola se pravidelně zapojuje do projektu Jeden svět na školách – Příběhy bezpráví. Cílem tohoto projektu je přiblížit žákům a studentům období československých dějin v letech 1948 až 1989.
Studenti vždy absolvují projekci dokumentárních filmů, které se týkají důležitých událostí, ale i všedního života v letech totality v Československu nebo životních osudů obyvatel našeho státu. V rámci této akce je vždy pozván pamětník nebo historik, který může přiblížit dobu osobními zkušenostmi a dobovými materiály. Účastníky obvykle bývají studenti 3. ročníku, kteří se také našich hostů mohou ptát a diskutovat s nimi.
V letošním roce jsme zvolili téma „Ženy Charty 77“ a našim váženým hostem se stala Ester Janečková.
Minulé akce
V minulých ročnících byly vzácnými hosty také pan František Stárek, významná postava české samizdatové literatury v Československu před rokem 1989, historik PhDr. Prokop Tomek nebo přední čeští spisovatelé Eda Kriseová a Pavel Kohout.
Studenti se mohli zapojit do diskuse a klást nejrůznější dotazy, ohledně problematiky, která je samotné zajímala.
Nově jsme pro studenty 3. ročníků zorganizovali Projekt Osvětim. Součástí projektu byla přednáška na téma Holocaust, seminář věnovaný Židovským svátkům, životnímu cyklu a tradicím, na který navazovala komentovaná prohlídka Pražského Židovského města včetně Židovského hřbitova. Vrcholem projektu byla exkurze v Auschwitz-Birkenau. Studenti následně podali zpětnou vazbu formou fiktivního dopisu obětem, přeživším nebo německým důstojníkům. Celý projekt byl završen výstavou prací studentů a fotografií.
Studenti 3. ročníku se dále účastní česko-německého projektu Stories of Injustice: Local History Through Camera Lens.
Se studenty jsme dále navštívili:
Projekci filmu Milada Horáková
Výstavu „Před očima“-příběhy Iráku v Centru DOX s doprovodným programem na téma mediální pravdy a lži (fake news)
Studenti měli také možnost se účastnit těchto besed:
Václav Hořejší : Věda a náboženství (viz. anotace)
Myslím, že ale zdaleka nejsem sám, kdo má dojem, že pro většinu „moderních evropských“ lidí se křesťanství stalo těžko srozumitelným a tím pádem i dost těžko přijatelným. Řekl bych, že existuje velmi rozšířený pocit, ze (křesťanské) náboženství je v nějakém zásadním rozporu s obrazem světa, ke kterému dospívá moderní věda, že je to jakási pošetilá beznadějně zastaralá a překonaná záležitost.
Mnoho tradičních věřících má problém s darwinismem. Co z biblických textů musí chápat „opravdový“ věřící doslovně, i když to zcela odporuje nejzákladnějším přírodovědeckým poznatkům? Existuje tedy nějaký neřešitelný rozpor, nebo se věda a náboženství přece jen dají nějak smířit? Myslím, že ano…
(autor: Václav Hořejší)
Povinné učebnice
Tyto učebnice jsou povinné pro 1. a 2. ročník.
Ryska R., Puškinová M.: Právo pro střední školy. Praha, Eduko nakladatelství, s. r. o., 2012, ISBN: 978-80-87204-573
Doležalová L., Vlková M.: Občansko a společenskovědní základ. Psychologie. Kralice na Hané, Nakladatelství a vydavatelství Computer Media, s. r. o., 2010, ISBN: 978-80-7402-060-5
Doporučené učebnice
Deglerová D., Doležalová H.: Společenské vědy pro 1. ročník SŠ – učebnice. Praha, Didaktis, 2009, ISBN 978-80-7358-144-2.
Deglerová D., Doležalová H.: Společenské vědy pro 1. ročník SŠ – pracovní sešit. Praha, Didaktis, 2009, ISBN 978-80-7358-145-9.
Dufek. P., Kneblová, E.: Společenské vědy pro střední školy – 2. díl – učebnice. Praha, Didaktis. 2010, ISBN 978-80-7358-152-7.
Dufek. P., Kneblová E.: Společenské vědy pro střední školy – 2. díl – pracovní sešit. Praha, Didaktis, 2010, ISBN 978-80-7358-153-4.
Störig J. H.: Malé dějiny filosofie. Kostelní Vydří, Karmelitánské nakladatelství, 2000, ISBN 80-7113-175-x.
David R.: Politologie – základy společenských věd. Olomouc, Nakladatelství Olomouc, 2003, ISBN 80-7182-030-X.
Holman R.: Ekonomie. Praha, C. H. Beck, 2001, ISBN 80-7179-387-6.
Sojka M., Konečný M.: Malá encyklopedie moderní ekonomie. Praha, Libri, 2006, ISBN 80-7277-258-9.
Bartoníčková K. a kol.: Občanský a společenskovědní základ. Přehled středoškolského učiva. Brno, Computer Press, 2009, ISBN 978-80-251-2631-8.
Ryska R.: Právo pro střední školy. Praha, Fortuna, 1998, ISBN 80-7168-592-5.
Doporučená literatura
Pešková J.: Základy společenských věd. Péče o duši, díl I-IV, Praha, Eurolex Bohemia, s. r. o., 2004. ISBN 80-86432-66-1.
Arendtová H.: Krize kultury. Praha, Mladá fronta, 1994, ISBN 80-204-0424-4.
Aron, R.: Demokracie a totalitarismus. Brno, Atlantis 1993, ISBN 80-7108-064-0.
Blažková M.: Dějiny etických teorií I. Praha, Univerzita Karlova, 2004, ISBN 2004 80-7290-164-8.
Funda O. A.: Znavená Evropa umírá. Praha, Karolinum, 2000, ISBN 80-7184-944-8.
Fürst M.: Filosofie. Praha, Fortuna 1994, ISBN 80-7168-161-x.
Havlík R.: Úvod do sociologie. Praha, Karolinum, 2004, ISBN 80-7066-615-3.
Keller J.: Až na dno blahobytu: ke společenským kořenům ekologické krize. Brno, EarthSave CZ, 1995, 80-902056-0-7.
Locke J.: O výchově. Praha, SPN, 1984.
Michálek J.: Co je filosofie? Praha, Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1992, ISBN 80-85241-19-6.
Možný I.: Moderní rodina. Brno, Blok, 1990.
Platón. Ústava, VII. Kniha; VIII. kniha. Praha, Oikoymenh, 2005, ISBN 80-7298-142-0.
Tigrid P.: Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu. Praha, Odeon 1990, ISBN 80-200-0792-X.
Tretera I.: Nástin dějin evropského myšlení: od Thaléta k Rousseauovi. Praha, Paseka, 2002, ISBN 80-7185-171-X.
David R.: Ústava České republiky. Listina základních práv a svobod: Úplné znění doplněné poznámkami, úvodem do problematiky a výběrem ze soudních případů. Olomouc, Nakladatelství Olomouc, 1997, ISBN 80-7182-007-5.
Nálevka V.: Světová politika ve 20. století. (I.). Praha, Nakladatelství Aleš Skřivan ml., ISBN 80-902261-4-0.
Charvát J.: Současný politický extremismus a radikalismus. Praha, Portál, 2007, ISBN 978-80-7367-098-6.
Weischedel W.: Zadní schodiště filosofie. Myšlenky a všední život 34 velkých filosofů. Olomouc, Votobia, 1995, ISBN 80-7198-015-3.
Ouředník P.: Europeana. Stručné dějiny dvacátého věku. Praha, Paseka, 2001, ISBN 80-7185-404-2.
Fürst M.: Psychologie. Včetně vývojové psychologie a teorie výchovy. Olomouc, Votobia, 1997, ISBN 80-7198-199-0.
